T O U R I N G  C A R S  E 1 : 10

E F R A



BRANDÝS NAD LABEM 23. - 24. LISTOPADU 2002

Depo	Technická kontrola	Dráha GP Prague
Soustředění na tribuně je velké - jezdci finále D	Souboj	Finále A je připraveno ke startu	Finále A sledovalo vždy hodně diváků
Prvních deset jezdců Grand Prix a potlesk nejlepším	Moje konkurence Jura Hudy - patří mu můj obdiv	Katka vyhrála svoje finále a ještě k tomu upoutala pozornost všech přítomných jezdců	Juniorský mistr republiky - Michal Němeček
Winners GP Prague

Poprvé v historii tohoto modelářského sportu se konal v České republice závod označený jako EFRA Grand Prix. Zároveň se tento závod jel jako otevřené mistrovství ČR v hale v kategorii Touring Cars E 1 : 10. Z pověření RCA České republiky pořádal tento závod pražský RC klub LESTR-MODELS, který byl zároveň i hlavním sponzorem těchto mezinárodních závodů. Poprvé se také do České republiky vypravili špičkoví závodníci z celé Evropy v čele s vícemistrem Evropy v této kategorii Jillesem Groskampem z Holandska, mistrem Dánska Steenem Graversenem, mistrem Německa Benni Groschelem. Závodu se zúčastnilo celkem 92 jezdců včetně 42 zahraničních jezdců z Holandska, Dánska, Německa, Anglie, Norska, Švýcarska, Rakouska, Slovenska, Ruska, Rumunska a Polska. Účast by byla ještě vyšší, ale někteří předem přihlášení zahraniční jezdci se omluvili z důvodů konání pražského sumitu. Pochopitelné je, že z české jezdecké špičky nechyběl nikdo a všichni byli zvědaví, jak naši jezdci obstojí v souboji s nejlepšími evropany. Začněme však od začátku.

Pátek 22. 11. - někteří zahraniční jezdci přijeli již ve čtvrtek, ale v pátek okolo 11 hod. se již depo začalo plnit a jezdci sledovali stavbu dráhy a pochopitelně pracovali na svých modelech. Od 15.00 hod. byl zahájen volný trénink ve skupinách po 10 jezdcích a trval až do 21 hod. Jezdci zkoušeli nastavení vozu a pochopitelně se seznamovali s dráhou. Dráhu tvořili koberce v šedé barvě o rozloze 28,3m x 16,1m. Dráha byla ohraničena býlími plastovými mantinely a žlutými poklicemi. Při této příležitosti děkuji všem kteří se na stavbě dráhy podíleli, zejména Vaškovi, Martinovi a Michalovi - jezdcům Lestr Teamu, a také obětavé pomoci pana Boka a Sirotka. Hlavně jim patří slova uznání ze strany všech jezdců na úroveň dráhy.

Sobota 23. 11. - s ohledem na počet přihlášených jezdců jsem jako ředitel závodu upravil časový rozvrh tak, aby se mohly uskutečnit dva měřené tréninky již ve skupinách a dále pět kvalifikačních rozjížděk. Po přivítání jezdců a představení rozhodčích, technických komisařů a ostatních pracovníků zajišťujících tento závod, byly v 9.00 hod. zahájeny měřené tréninky. Trénink se jede stejně jako závod na 5 minut, ale hodnotí se nejrychlejší kolo. Již po prvním kole bylo jasné, že naši jezdci se nechtějí nechat zahanbit a tak mezi prvními 30 jezdci bylo 8 našich jezdců. Po druhé sérii byl z našich nejlepší Tomáš Staníček před Michalem Bokem a Alešem Pelikánem.Všichni byli mezi nejlepší patnáctkou. Ale kvalifikace je přece jenom o něčem jiném, tady nejde o nejlepší kolo, ale o to neudělat v 5 minutách žádnou chybu, nebo udělat těch chyb co nejméně.

Hned po první sérii rozjížděk bylo jasné, že k vytouženému finále A bude cesta nesmírně obtížná. Vedoucí jezdec P. Pinish z Rakouska najel 29 kol a náš v té době nejlepší jezdec Martin Kořínek 27 kol, což mu stačilo na 11. místo. Po druhé sérii se pořadí opět změnilo, do čela se dostal Benni Groschel z Německa a k Martinovi přibyl do pomyslného béčka Michal Bok. V první polovině závodního pole bylo 20 našich jezdců. V té době bylo jasné, že kdo nezajede 29 kol, nebo 28 kol s krátkým dojezdem, nemá na A finále šanci. Jezdci měnili nastavení v závislosti na stále se zvyšující teplotě v hale a tím i zvyšující se přilnavosti pneumatik. Někteří úspěšně, někteří to netrefili, někteří měli smůlu a s přibývajícími jízdami se začala projevovat i určitá nervozita. Bohužel se opakovalo stejné pravidlo, které naši jezdci znají ze závodů v zahraničí. Zahraniční jezdci se každou další rozjížďkou zlepšují a naši jezdci již nedokážou na toto reagovat. Je to pochopitelně závislé na počtu kvalitních závodů a vyježděnosti jezdců. Naši přední jezdci ještě nemají na domácích závodech takovou konkurenci, nejsou pod tlakem a proto zůstávají stále na stejném místě. Proto bude nutné umožnit našim nejlepším jezdcům častější start v zahraničí na závodech s podstatně vyrovnanějším polem závodníků. Je to otázka nejen pro výbor RCAČR, ale také pro samotné jezdce. Je nutné počítat s vyššími časovými a s tím spojenými ekonomickými nároky. Zpět k samotným závodům, ještě před posledním kolem rozjížděk bylo v první 40 závodníků 16 jezdců z České republiky. Poslední kolo rozjížděk zamíchalo neuvěřitelně pořadím. Do B finále se nakonec dostali pouze tři naši jezdci, takže tito jezdci měli jasné medaile z MČR v hale. Největší překvapení to bylo pro samotného jezdce Lestr Teamu Martina Sirotka, který se najednou ocitnul na stupních vítězů, ale za jeho výkonnostní skok v tomto roce si to zaslouží. Určitým překvapením pro mne byl i postup Aleše Pelikána, více jsem čekal od Martina Kořínka. V následující tabulce je umístění našich jezdců v první polovině startovního pole tj. do 45 místa.



Postup mezi 10 nejlepších jezdců a tudíž finále A se nepodařilo zajistit žádnému našemu jezdci, takže snad příště. Nejblíže k tomu měl Michal Bok, který měl na postupové místo ztrátu 2,34 vteřiny.Velkým zklamáním byl tento závod určitě pro špičkové jezdce Tomáše Staníčka a Romana Kořínka, kterým to tentokrát nevyšlo, nevadí, příště to bude lepší. Pořadí pro A finále jsem poznáte z následující tabulky, která Vám podá i informaci o technickém vybavení jednotlivých jezdců. Pro srovnání uvádím jen informativně, že první postupující Benni Groschel najel 29 kol s časem 5:02,29 a desátý byl Thomas Pumpler s 28 koly a dojezdem 5:01,57, takže náskok vedoucího jezdce nebyl ani celé jedno kolo. Prvních sedm jezdců najelo 29 kol.

TABULKA TOP TEN GRAND PRIX EFRA PRAHA

Neděle 24. 11. - Finálové boje o definitivní vítězství a o velice hezké poháry a ceny, které byly připraveny nejenom pro prvních deset jezdců, ale pohár dostal i každý finálový vítěz své skupiny. Všichni jezdci včetně Tomáše Staníčka, kterému to opravdu nevyšlo se snažili o maximální výkon. Pro informaci - od 9.00 hod. byl trénink organizovaný ve finálových skupinách a teprve potom se jely finálové jízdy, každé finále se jelo 3x, pro umístění se počítali dva nejlepší výsledky. V případě stejného bodového zisku u dvou a více jezdců se pro pořadí počítal nejlepší výkon z finálových jízd.

Finále „I“ - Favorit byl jednoznačný a také to potvrdil - Tomáš Staníček - vyhrál všechny tři jízdy s naprostou převahou a svým soupeřům nadělil minimálně jedno kolo, tím se mohl pochlubit pouze druhý v pořadí, polský jezdec Piotr Blazucki. Třetí skončil Jan Stroff z Blanska, který také určitě nebyl se svým umístěním spokojen.

Finále „H“ - Favorit sice nebyl, ale přes svoje mládí porazil junior Martin Tlustý podstatně zkušenější jezdce zcela přesvědčivě. Všechny tři jízdy vyhrál a zkušený Augustín Hajman z Plzně se musel spokojit z druhým místem před Petrem Dočekalem.

Finále „G“ - Snad nejvíce sledované finále po A finále. Nádherný souboj juniorky Katky Kubicové s celkově druhým velezkušeným jezdce z Hrabůvky Petrem Holubem. Na toto finále se chodili dívat i borci z áčka a není se divit, Katka je velice hezká a ještě to umí. Celkově třetí Tomáš Juřík to poznal osobně, ale i on z toho má radost - Katka jezdí s Assem velice dobře. Nebyla to lehká skupina, další v pořadí skončili borci jako Roman Petrák z Mariánských Lázních, František Štádler z Plzně, Ondřej Suchomel z Prahy, Ronald Bestman z Holandska, Vladimír Temr a Standa Mrázek - oba zkušení jezdci z Prahy. Lukáši Novákovi to asi připadalo jako zlý sen. Nevadí, příště.

Finále „F“ - Jenom jednu ze tří jízd vyhrál celkový vítěz populární Jura Hudy ze Slovenska, ale protože byl ve druhé finálové jízdě druhý, dokázal o bod porazit zkušeného rumunského jezdce Christiána Faura i celkově třetího Ivitali Karpova z Ruska. Ten skončil třetí pouze horším výsledkem z finálových jízd. Bylo to velice vyrovnané finále, o dalším pořadí rozhodovali opravdu setiny z lepších jízd. Junior Tomáš Kubica dokázal porazit takového borce jako je další v pořadí Tomáš Svoboda. Další junior Vojtěch Novický z Třebíče porazil o vteřinu Dominika Lipiece z Polska. Nevím jak se na to koukal z osmé pozice Roman Kořínek, ale řekl bych, že dlouho bude na tento závod myslet. Josef Richter a Jirka Jarolímek uzavírali toto finále. Jiříku díky za čísla na auta, byly super!!

Finále „E“ - Populární Standa Němeček do finálových jízd nenastoupil, dělal mechanika Michalovi a dva vozy v takovéto soutěži je přece jenom hodně. Jezdci ve skupině o 41 až 50 místo bojovali opravdu s maximálním úsilím, ale úplně bez konkurence byl ruský jezdec Ivan Laptev, který s přehledem vyhrál všechny tři finálové jízdy a druhému Van der Ven Michelovi z Holandska nadělil vždy minimálně jedno kolo. Třetí skončil Jiří Tlustý před objevem letošní sezony Danem Goubeyem. Ten ale zatím žádné zkušenosti s velkými závody nemá, přesto dokázal porazit dalšího holandského jezdce Franse Heisbroeka. Junior Marek Zavadil z Třebíče porazil německého jezdce Aloise Unterholznera i zkušeného Jiřího Sirotka z Lestr Teamu. Jirka Opl z Prahy skončil devátý.

Finále „D“ - Favorité byli dva jezdci z Belgie a Německa, jiný názor na to měli oba jezdci Lestr Teamu jezdící podvozek Schumacher Mission. Každou jízdu sice vyhrál někdo jiný, ale nejlepší součet měl Michal Hladík, který dokázal porazit vítěze první jízdy Vaška Strupka o jediný bod. Výbornou úroveň tohoto finále dokazuje i již mezinárodně ostřílený slovenský jezdec č. 1 Martin Hudy, který dokázal také jednu rozjížďku vyhrát a porazit další dva jezdce s pěti body - Ilyu Schupika z Ruska a favorita německého jezdce Kuru Yavuze. Pro šesté místo si dojel Norbert Omelanczuk z Polska a teprve sedmý byl horký favorit, belgický mistr Patrik Jespers. Martin Milowský dokázal porazit jednoho z nejlepších polských jezdců Marcina Mazurka a poslední místo v této skupině patří Vladimíru Plhovi. Pro tohoto jezdce z Plzně byla již účast v této skupině velký úspěch. Také 11. místo v MČR je velký úspěch.

Finále „C“ - Za účasti 4 jezdců z České republiky se rozjelo toto finále, které bylo velice vyrovnané. Každou jízdu vyhrál jiný jezdec, ale nejlepší byl opravdu výtečně jezdící norský mistr Ronny Nyhus. Jeho souboj s dalším v pořadí ruským jezdcem Artemem Lopukhinem, ale i s juniorským mistrem republuky Michalem Němečkem nadchnul přihlížející diváky. I čtvrtý jezdec Jens Poepperl z Německa měl součet 5 bodů, ale měl nejhorší výsledek. Pátý skončil Martin Kořínek, který dokázal porazit holandského jezdce Tonyho Vradenberga, který v minulém roce dokázal porazit v Praze všechny naše jezdce. I na tomto příkladu je vidět pokrok našich jezdců. Sedmý skončil další junior Erik Muff před opět juniorem Tomášem Milerem. Ten měl opravdu štěstí, do této skupiny se dostal poslední opakovanou jízdou, která mu vyloženě sedla, gratuluji. Na posledních dvou místech této skupiny skončili zahraniční jezdci Michael Leplear z Holandska a další norský jezdec Georg Ellingsen.

Finále „B“ - Bylo to finále, ze kterého měl vzejít nový mistr České republiky v hale. Vítěz finále však, jak se předpokládalo, byl ze zahraničí a stal se jím finský jezdec č. 2 Timo Rinne, který dokázal druhou a třetí jízdu vyhrát. Svedl vyrovnaný souboj s celkově druhým německým jezdcem Rene Pupkem, který vyhrál první finálovou jízdu. Třetí skončil jeden z předních evropských jezdců angličan Chris Grainger, asi také nebyl zrovna spokojený se svým výkonem. Navíc jezdil velice ostře, na což doplatilo několik jezdců. Čtvrtý skončil německý jezdec Robert Hart, který měl stejně bodů jako staronový mistr republiky Aleš Pelikán, kterému se závod velice povedl a hlavně měl štěstí. Ale jak se říká, štěstí přeje lepšímu. Šestý skončil jeden z předních dánských jezdců Niels Koenokoop, který spíše počítal s účastí v A finále. Největší smolař podle mého mínění byl Michal Bok, který v první a třetí finálové jízdě měl vždy kolize a doplatil na velice dravou jízdu angličana. Dojel pouze druhou finálovou jízdu, kde skončil na druhém místě za suverénním Timmem. Další místo obsadil němec Matthias Moretz před třetím v MČR Martinem Sirotkem, který si naopak na štěstí naříkat nemohl. Ale za svoji snahu a maximální soustředění na tento závod si to zaslouží. Poslední v této skupině skončil švýcarský jezdec Roger Wicki.

Finále „A“ - Pochopitelně nejvíce sledované finále, nabité jezdci evropské špičky včetně vícemistra Evropy, mistrů z Německa, Dánska a Rakouska. Bylo se na co dívat a všechna finále byla odměněna potleskem přítomných diváků i přihlížejících jezdců. Byl bych ale nespravedlivý k ostatním jezdcům, i tady diváci po závodě nešetřili potleskem.
První finálovou jízdu vyhrál s náskokem 4 vteřin Benni Groschel, ale teprve druhou po neskutečnym souboji potvrdil německý mistr Benni Groschel svoje ambice a o vítězi prvního ročníku Velké ceny Prahy bylo rozhodnuto. Právě druhá jízda byla strhující a první tři jezdci dojeli v rozmezí necelé vteřiny. Teprve třetí finálová jízda však rozhodla o druhém místu. Ve vzájemném souboji, vedeném velice čistě dokázal dánský mistr Steen Graversen porazit vícemistra Evropy holandského jezdce Jillese Groskampa. Opět to byl souboj o setiny vteřiny, Steen byl rychlejší o 46 setin vteřiny. Kdo ten závod neviděl, neuvěří. Čtvrté místo zbylo na rakouského mistra Petra Pinishe, kterému k místu na bedně nestačilo ani vítězství ve třetí jízdě. Pátý skončil další rakouský jezdec Hubert Honigel, který ve druhé jízdě skončil druhý za Bennim o 23 setin vteřiny. Určitým zklamáním je asi až šesté místo dánského jezdce Jonase Kaerupa. Viděl jsem ho na závodech v Rakousku a udělal na mě ohromný dojem, jako by neměl nervy. Sedmý skončil další německý jezdec Alexandr Stocker, před rakouským jezdce Hans-J.Tormanem. Poslední dvě místa zbyla pro Thomase Pumplera z Rakouska a angličana Martina Fishe.

Dobojováno, všichni uklízí v depu, rozhodčí počítají výsledky a potom už zbývá to poslední. Vyhlásit výsledky těchto závodů.
Nejdříve jsou vyhlášeni první tři jezdci MČR v kategorii junior a Michal Němeček si odnáší hned dva poháry, jak za MČR, tak za kategorii junior v závodě Grand Prix. Ani ty poháry včetně věcných cen nemůže unést.
Potom je vyhlášen nový Mistr republiky pro rok 2002 v hale a pro pohár si jde potřetí za sebou Aleš Pelikán, sám tomu nemůže věřit a stejně jako vloni říká: ten putovní pohár pro mě schovejte na příští rok. Velice rád Aleši a pokud to vyhraješ, máš ho definitivně mít a já koupím novej. Nakonec si jdou pro poháry vítězové jednotlivých finálových skupin v pořadí:

I.   finále - Tomáš Staníček - co dodat, s pohárem a kalendářem se tváří rozpačitě, ale potlesk je velký
H. finále - Martin Tlustý jun. - jezdec velkých měřítek umí i v hale
G. finále - Katka Kubicová jun. - největší potlesk nejhezčímu jezdci, kluci mají oči navrch hlavy
F. finále - Jura Hudy - testuje, radí, pomáhá, obchoduje a ještě si odskočí vyhrát finále - gratuluji
E. finále - Ivan Laptev - známe se již ze závodů Tamiya Cupu, pořád se zlepšuje
D. finále - Michal Hladík - teprve druhý závod s podvozkem Schumacher, gratuluji
C. finále - Ronny Nyhus - norský jezdec, od kterého mě hned v úterý přišel děkovný e-mail
B. finále - Timo Rinne - finský velice mladý jezdec, chtěl do A finále a byl viditelně zklamán
A. finále - Benni Groschel - není co dodat, v sobotu v 22 hod. odjel do Prahy na diskotéku a…

Podrobné výsledky jsou uvedeny samostatně v přehledných tabulkách, jak z MČR v hale, tak z prvního ročníku GRAND PRIX PRAHA.

Závěrem mě dovolte poděkovat mým nejbližším spolupracovníkům při vedení těchto závodů, hlavně rozhodčímu závodu panu Pavlovi Gerhartovi za velice profesionální práci a humor jemu vlastní. Velice si padl do noty s belgickým jezdcem Patrikem Jespersem a jeho otcem a pořád si skládali poklony v angličtině. Pokud bych chtěl jmenovat i ostatní, byl by to velice dlouhý seznam. Já však věřím, že právě oni přispěli k úspěchu těchto závodů, který byl dle děkovných pozdravů z ciziny i od nás hodnocen jako povedený. Všichni se těší na další ročník.

Nicméně ještě jedno poděkování je nutné, a to sponzorům těchto závodů. Bez nich by totiž žádné závody nebyly - děkuji proto firmám: Lestr-Models s.r.o., Stavbám silnic a železnic a.s., SP Interiér s.r.o., Mipa-Czech s.r.o., LK Pumpservis - Ladislav Kincl, LRP electronic a Lestr s.r.o.

Doufám, že příští závody budou ještě lepší a já osobně pro to udělám maximum.

Václav Strupek - ředitel závodu